 |
 |
První stálejší obyvatelé Krkonoš byli horníci a dřevorubci, kteří přišli někdy v první polovině 16. století hledat nerosty a porážet stromy pro potřebu stříbrných dolů v Kutné Hoře. Po skončení rozsáhlé lesní těžby část dřevařů odešla, většina však zůstala. Na vymýcených místech postavili chalupy a začali hospodařit. Jména takových enkláv nám dodnes připomínají jejich zakladatele.
Do 17. století můžeme klást vznik Richtrových bud. Zpočátku zde stály pouze letní boudy, kam vyháněli svá stáda pouze po dobu krátkého léta a zároveň tu sušili seno na zimu. Chalupy to byly prosté, s jednou obytnou místností, komorou a černou kuchyní. Podstatnou část stavení tvořil chlév a důležitá byla i prostorná půda, aby mohla pojmout celou sklizeň sena.
Vlastní Richtrova bouda byla postavena až v roce 1830 Stephanem Bönschem z Velké Úpy za účelem rozšíření chovu dobytka. Později vnuk zakladatele boudy Wilhelm Bonsch zareagoval na rozmáhající se turistický ruch a boudu k tomu účelu přizpůsobil.
Koncem předminulého století nesloužila Richtrovka pouze k chovu dobytka, ale i jako hospoda s noclehárnou. Na celoroční provoz se přešlo na počátku minulého století v době rozšíření lyží a vzniku zimní turistiky.
Ještě před první světovou válkou nahradila původní chalupu velká bouda s 50 lůžky v osmnácti pokojích. Dlouhou dobu patřila Richtrova bouda akciové společnosti Bratři Bönschové, která mimo jiné vlastnila i Luční boudu. V pohnutých dobách roku 1938 bouda do základů vyhořela, ale ještě během války byla obnovena.
Po druhé světové válce byl hostinský podnik i celé hospodářství zkonfiskováno a majetek přešel do užívání národního správce Jana Dubna. V r. 1946 získala boudu Obchodní akademie Dr. Beneše z Prahy a od roku 1950 je majitelem Ministerstvo školství.
